Naučná stezka historií a přírodou Karlovic

Naučná stezka byla otevřena 22. května 2010. Provede vás okruhem dlouhým 8 km, který vede obcí a okolím s odbočkami na Mořské oko (2 km) a Adamov (3,5 km). Naučná stezka má 13 zastavení, 11 se nachází na okruhu, který vede obcí a okolím, jeden informační panel je umístěn u Mořského oka a jeden v Adamově. Dozvíte se o slavné historii a prosperitě Karlovic a přírodních zajímavostech a zvláštnostech v okolí. Na naučnou stezku navazuje několik dalších značených okruhů, které vás dovedou například na vyhlídku na Obří vrch, do Přírodní rezervace Karlovice-sever, na vyhlídku u Kamenné lávky, na Pocheňské louky, apod. Stezka byla připravována ve spolupráci s dětmi ZŠ Karlovice a širokou veřejností. Ke stezce byl vydán barevný průvodce, pohlednice a vyrobena trička prezentující obec Karlovice a naučnou stezku. Projekt finančně podpořila Nadace OKD z programu Pro budoucnost, ČSOB z programu na podporu regionů prostřednictvím Nadace Via a Obec Karlovice. Zastavení naučné stezky:
1. Vítejte v Karlovicích (centrum obce)
2. Kosárna (Muzeum Kosárna)
3. Řeka Opava (u řeky, blízko Penzionu u řeky)
4. Lázně (začátek kaštanové aleje naproti Zemskému domu)
5. Masarykova stezka (u busty TGM)
Odbočky
6. Mořské oko
7. Adamov 
8. Kostel Sv. Jana Nepomuckého
9. Zadní Ves (u odbočky na Obří vrch, blízko domu Plischových)
10. Architektura (Zadní Ves, u hospůdky pod Lipou)
11. Staré časy (u splavu blízko prodejny Hruška)
12. Náhon (náhon, u parkoviště u hotelu Hubert)
13. Škola (v parčíku u školy)

Obec Karlovice

Obec Karlovice leží v údolí řeky Opavy, východně od Vrbna pod Pradědem. Střed obce se nachází v nadmořské výšce kolem 480 m a je obklopen kopci v rozmezí výšek od 600m až víc jak 730m nadmořské výšky. Až do roku 1848 patřila obec ke krnovské komoře. Částí obce je katastrální obec Nové Purkartice a od roku 1953 obec Adamov. Nejstarším osídleným místem v prostoru dnešní obce byl hrad Freudenštejn založený již v 2. polovině 13. století a opuštěný v polovině 14. století. Na místě obce připomínány nejprve hamry, kolem nich pak vznikla obec Hutě. Připomíná roku 1558 a 1615. Zanikla během Třicetileté války. Na počátku 18. století byla obec obnovena a vystavěny nové hamry na železo. Po prvním majiteli, krnovském knížeti Karlu z Lichtenštejna byla obec nazvána Karlstahl (česky Karlovo údolí). 6elezné hamry zanikly v 1. polovině 19. století, stejně jako bělidla. Naopak se rozvíjel dřevařský průmysl. Od roku 1848 zde byla papírna a továrna na lepenku. Vyráběla se zde břidlice, dýmky, šindele a razítka. Na počátku 19. století se zde vyráběl i cukr z javorového listí.Od roku 1892 zde byla záložna a za první republiky i konzum. Existovalo zde několik hotelů a penzion, dařilo se zde lázeňství. Lázně a léčebný ústav pro krevní oběh srdeční a nervové choroby se připomínají roku 1930 a 1935. 
 
V roce 1918 se obec nakrátko stala součástí německé provincii Sudetenland. V letech 1937-8 se v okolí budovaly lehké pěchotní objekty vzor 37,jako součást opevnění Československa. Roku 1938 byla připojena k Německu a 8. května 1945 byla obsazena Rudou armádou. Až do druhé světové války žilo v obci prakticky jen německy mluvící obyvatelstvo, které bylo vysídleno.
 

Muzeum Kosárna

Je jednou z provozoven, dále zpracovávající železo z místních hamrů. Objekt, který si i přes pozdější úpravy dodnes zachoval charakter starých dřevěných slezských staveb, koupilo v roce 1974 bruntálské regionální muzeum. Od roku 1992 je kosárna Karlovice využita expozičně: expozice lesnictví prezentuje všechny lesnické činnosti , tj. pěstování, ochrana a těžba lesa a myslivost od minulosti do současnosti. Je obohacena o historii lesnictví a díla umělců inspirovaných Jeseníky. Rekonstrukce domácnosti z 1. poloviny 20. století představuje domácnost našich babiček včetně kuchyně a ložnice. Expozice  grafik místního rodáka Rudolfa Tamma (1908 - 1943) zachycuje staré slezské stavby jesenických vesnic.
 Ve stodole vedle kosárny je expozice zemědělského nářadí a náčiní, názorně doplňující představu o životě a práci na vesnici v minulosti. Je zde expozice funerální plastiky (umělecká litina), lesnická, pěstební a těžební technika, nářadí a náčiní pro lesnické práce, zemědělké nářadí a náčiní. 
Před objektem muzea je umístěna Francisova kašnová turbína s kolenovou ssavkou, která původně pracovala v náhonu u muzea v první polovině 20. století. Dále jsoz zde umístěny hraniční kameny ze 17. století, pocházející z polesí Karlovice. Jsou dokladem provádění popisu a označení hranic Bruntálského panství, které bylo zahájeno roku 1661 v době sporů o vlastniství vytěženého dříví při hranicích se sousedním Vratislavským biskupstvím
 

Mořské Oko

Karlovické jezírko, nazývané Mořské oko, nevzniklo přirozenou cestou. Na konci 19. století zde byl břidlicový lom, který je nyní zatopený vodou. Karlovická břidlice byla velmi kvalitní a vyvážela se na Moravu, do Pruska a Haliče. Kubický metr zdejší břidlice vážil asi 2000 kg a dělníci ho museli z kopce dovézt až na nádraží. Nejtěžší to bylo v zimě ve sněhu. Konec těžbě učinil silný pramen, na který dělníci narazili před druhou světovou válkou. Lom byl zatopen tisíci kubickými metry vody. V jezírku se nesmí koupat ani jezdit na lodičkách. Mezi lidmi se povídá, že je na dně potopen německý tank. Tato pověst se však nezakládá na pravdě, na dně je pouze torzo osobního automobilu Škoda 1201 sedan, kterou zde někdo dlouhodobě zaparkoval a spousta kmenů stromu. Hloubka vody je asi 16 metrů. Ze živočichů se zde dají vidět čolci, potápníci, vážky, šídla nebo užovky. Pro odpočinek slouží dřevěný přístřešek obnovený v roce 2008 správou lesů města Krnova. 

K Mořskému oku se dostanete z Karlovic po značené žluté turistické trase, nebo pohodlněji autem z Karlovic po silnici II/452, poté odbočit doprava směr Staré Purkartice a Krnov a poté pěšky po značené turistické trase ze sedla u Kamenné boudy (větší část trasy po vrstevnicové lesní cestě). 
 

Adamov

Obec Adamov (Adamsthal) údajně založil roku 1712 kníže Adam z Lichtenštejna. Počátky osídlení této oblasti sahají patrně do doby po Třicetileté válce. První písemná zmínka o Adamově pochází z roku 1710. Podle výsledků sčítání lidu, konaného 15. února 1921, bylo v Adamově 68 domů se 70 bytovými jednotkami. Z celkového počtu 242 obyvatel bylo 111 katolického a 132 evangelického vyznání. Byla zde škola, dřevěná kaple, hospoda a hřbitov.
 
Adamov se nacházel v izolovaném údolí, kde neprotéká velká řeka, proto se mu vyhnula průmyslová výroba. Adamov byl malebnou podhorskou vesničkou s typickými roubenými domky rozesetými kolem potoka, obklopenými mozaikou polí a remízků. 
 
Existují záznamy o tom, že zde obyvatelé pěstovali meruňky. Údolí Adamova je totiž uzavřené, ohraničené ze všech stran lesy, kryté před západními a severními větry. Má tedy oproti okolním obcím mírnější klima. Lidé zde žili ruku v ruce s přírodou a chovali se k ní s ústou. 
 
Idyla skončila roku 1946, kdy bylo německé obyvatelstvo odsunuto a vypleněná osada začala rychle chátrat. Proč nebyla znovu osídlena, zůstává neobjasněno. Nejspíš k tomu přispělo i to, že Adamov nebyl elektrifikován. Dílo zkázy pak dokončila vojenská cvičení. Vojáci při nich srovnali obec se zemí. Jediným pozůstatkem je dnes torzo hřbitova s několika zachovalými náhrobky. 
 

www.lesycr.cz/volny-cas-v-lese/naucne-stezky/Stranky/historii-a-prirodou-karlovic.aspx?returl=%2fvolny-cas-v-lese%2fnaucne-stezky%2fStranky%2fdefault.aspx%3frgn%3d7%26page_lvSearchRes%3d1